Dary z lesa

Moje sestřenka neustále plní komunikační portál fotkami z přírody. Je to příjemné pokoukání, ale poslední dobou přibývají obrázky košíků plných hub. Rozhodla jsem, že se provětrám v lesním porostu, načerpám energii, a když se mi zadaří, přinesu si i večeři.

První procházku jsem naplánovala s přítelem. Krajinu mého momentálního bytí moc neznám a nechtěla jsem se projít až do Maďarska. Ne, že by mě to nebavilo, ale namlsaná s fotek, jsem očekávala minimálně valník hřibů a ještě krásně očišťěných. Asi po hodině hledání jsem stále držela jen jeden masák a to pro dva bylo dost málo. Já se vzdala a jen tak se brouzdala mezi stromy a můj drahý v boji stále pokračoval. Trochu se mi vytratil ze zorného pole a já si hledala místo kde bych mohla vykonat potřebu. To bylo najednou tak přelidněno, že jsem už s oroseným čelem pobíhala mezi keři, rozhodnuta si ulevit i s diváky. 

Vypadalo to, jako kdyby celá Plzeň měla stejný nápad jako já. Jsem velice stydlivá, a najít vhodné místo jsem už považovala za nemožné. I jsem dost chytrá, vzít si do lesa obuv značka žabky, bylo rozhodně inteligentní. Nejprve jsem šlápla do močálu, který byl schovaný pod listím, tudíž jsem si připadala jako kráva v chlívě, ano kráva, i jsem tak voněla. Zalezla jsem do křoví, vykonala potřebu a pak jsem zjistila, že jsem se ztratila. Telefon mi nepomohl, signál pralesem neprojde, to už taky vím. Začala jsem zmateně pobíhat všemi směry, jestli mě někdo pozoroval, musel si myslet,že jsem utekla z ústavu předčasně vyvinutých.  

Nečekejte nic dramatického na závěr. Pavel mě našel sám, neustále se mi smál, což je pochopitelné, ale já mu to odpustila, protože večeři našel tak pro pět lidí.

Cestou domů jsme nakoupili ještě potřebné suroviny na dotvoření večeře. Přenechala jsem většinu úkonů na něm, já už se toho dne předvedla dost. Raději jsem šla do koupelny, udělat ze sebe tu samou co před návštěvou lesa. Když jsem s přetvořila, večeře už byla připravená.

Krásně to vypadalo a ta vůně, báječné, to by jeden neřekl, co za krásu dokáže vykouzlit houbový řízek. Závěr dne byl naprosto famozní.

Ne, že bych nepůsobila dojmem totální nemudy, ale chválit se rozhodně nemám za co.

Já jsem prostě spací tip